Alice in Wonderland (povídka) 43. kapitola

14. srpna 2018 v 20:51 | Hana |  Alice in Wonderland (povídka)


https://i.makeagif.com/media/8-31-2015/4m62VA.gif


Ještě celý týden zůstal Michael ležet, přestože už za dva dny poté, co opravdu zvracel a trpěl blestí hlavy, chtěl znovu do studia a vzít sebou i děti, které o něj měly strach. Zvlášt Paris a Blanket občas zvědavě nakukovali do pokoje. Wayen i Kai mu v tom rezolutně zabránili. Grace se o ně zatím postará a Blanket by se mu určitě věšel na záda a chtěl se nosit, jak to má ve zvyku.
"Už zase ta vaše životospráva", nedala se Kai. "Ale, vždyť tam hlady nejsem". "To říkejte někomu jinému", poznamenala se smutnou výčitkou.
"Popcorn, lízátka, kofeinové pastilky a zvýkačky nejsou jídlo".
"Dáváme si i pizzu", protestoval Michael. "Kterou klidně někomu přenecháte. A když ne, sníte ji až po jedné hodině v noci ".
"Co s tebou mám dělat, Kai? " posteskl si Michael s úsměvem a pokrčil rameny. Měla vlastně pravdu.
"Dobrá, dobrá. Vzdávám se přesile", souhlasil, dal ruce nahoru, zamával s nimi a rozmáchlým gestem se protáhl. "Nezbyde ti nic jiného, než využívat ještě týden její skvělé kuchyně, jinak tě výčitkami utrápí ", konstatoval Wayen. "A když ne ona, tak já.. protože uznej, kde bych pak sehnal tak skvělého zaměstnavatele?" zakřenil se, ale myslel to vážně.


Kai Chase




Během nuceného odpočinku využili s Alicí možnost k dalším rozhovorům a opětovné spolupráci na připravované knize. Michael měl na sobě pyžamo vínové barvy s bílými okraji na kulatých límečcích. Nutno říct, že mu moc slušelo i to a vypadal už o hodně lépe než když ho Alice viděla před dvěma dny.. znovu ji také omámila ta jeho příjemná vanilková vůně spojená s karamelem a bešamelem. Bylo pro ni těžké udržet se, aby ho neobjala a místo otázek ho nezasypala polibky. Udivilo ji i to, že ve skutečnosti odpočíval na té samé veliké pohovce. Nádherná postel s pozlaceným kováním, kterou viděla při původní prohlídce pokojů zůstala jak se zdálo nedotčená. Vysvětlil jí, že to je jen na efekt - ukázková ložnice hvězdy pro novináře a do časopisů. On je ve skutečnosti zvyklý odmalička usnout kdekoli: v autě, pod dekou i na palandě nebo na zemi ve spacáku. Když byl malý, spalo všech devět sourozenců společně. V hotelích pak spal také dohromady s několika bratry.
"Zajímalo by mě, jestli Paris, Prince a Blanket věří v Ježíška, když oslavujete vánoce", zeptala se Alice ze začátku. "Ne... ani my jsme vánoce neslavili. Ale vysvětlil jsem jim to takovým způsobem, jako kdysi Elizabeth mě. Jedná se především o ducha vánoc, o radost a vyjádření vzájemné lásky formou dárku. A z těch dárků se pak radujeme všichni navzájem, protože sdílená radost je dvojnásobná radost. A navíc... vánoce by neměly být jenom pro děti ". "To jsi řekl krásně ", neodpustila si Alice a vzpomněla si přitom na vánoční atmosféru u nich doma, ze které už všechna radost vyprchala společně s nadšením. K čemu to všechno je? Kolik to stálo? Za týden se to stejně bude všechno sklízet. To byly ty nejčastější věty, které už dlouhou dobu jejich vánoce doprovázely.
"Neber mě teď Michaeli jako pouhou autorku knihy. Moc mi na tobě záleží a proto se musím zeptat také na jednu věc o které bych ráda vědět pravdu. Jestli o tom ale nebudeš chtít mluvit, nemusíš".
"Asi vím, na co se chceš po včerejšku zeptat. Jak to bylo s těmi léky, že? A na tu roční nepřítomnost. Opravdu o tom nerad mluvím.. ale.. někomu to říct musím. Když má člověk spoustu problémů, vyzkouší i spoustu doktorů. Každý mu řekne něco jiného, něco předepíše, i návykového. Začal jsem je brát víc a ptal jsem se leckdy, jestli to nevadí. Někteří řekli, že samozřejmě to má vedlejší účinky, jako každý lék a někdo zase, že můžu, když to pomůže a nebere se to po hrstech... ale že zvyšování po čtyřech, třech hodinách pravidelně je to samé, to nikdo neřekne. Až Elizabeth přišla na to, že je zle a našla mi soukromou kliniku ve Skotsku.
Stejně ale ta nálepka zůstane, jako kdyby byl člověk nějaký narkoman a bral kokain nebo heroin, to ne. Nikdy.
A moc mě mrzí, když si to někdo vymýšlí, protože jsem zásadně proti tomu. Ale bojovat s pomluvami, když už se jednou rozšíři, to je jako bojovat s drakem. Usekneš jednu hlavu a naroste další. Proto jsem ten boj už vzdal. Ale jsem moc šťastný, že mám takové skvělé fanoušky,
kterými si můžu být jistý a kteří mě dokážou podpořit". "Jsi moc hodný Michaeli... v tom to je", poznamenala Alice. "I každá kočka dokáže vystrčit drápky". "To já taky", řekl změněným hlasem, který zase vůbec nepřipomínal toho rozpustilého kluka uvnitř. "Když je třeba, nikdo ani netuší, čeho jsem schopný".


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama